Až to všechno jednou skončí

15.03.2020 19:55

Až to všechno jednou skončí, budu možná už dospělá. Možná už nikdy nebudu mít možnost dožít své dětství, neboť bude čas naplnit moje ženské poslání. Nikdo nevíme.

Až to všechno jednou skončí, otevřu dveře a vyjdu na dvorek. Zhluboka se nadechnu a vyzkouším, jestli moje plíce ještě dokážou natáhnout opravdový čerstvý vzduch. Kdyby mě dostal ten virus, už nenatáhnu nic. Leda tak bačkory.

Až to jednou všechno skončí, projdu se po ulici. Snad ještě budou stát domy, které tak důvěrně znám. Na konci ulice snad ještě bude stát můj oblíbený Mc Donald's, od kterého nás včera odřízli. Hned se tam přihlásím na wifi a pošlu na instáč pár fotek, že žiju. A pak si dám pořádný hambáč. Ten největší, ať si to užiju. Aby ne, vždyť už tu čočku od našich nemůžu ani vidět. Přišli jsme tehdy na nákup pozdě a čočka byla poslední co na nás zbylo. Fuj.

Až to všechno jednou skončí, koupím mámě nové náušnice. Prodala je v zastavárně, aby měla peníze v hotovosti, protože někdo v rádiu řekl, že bude konec světa. Má na přežití konce světa firmu, tak to musí vědět.

Tátovi koupím láhev dezinfekce, kterou jsme už měsíc nesehnali. Chudák se obětoval a prý aby aspoň někdo z rodiny přežil, za máminy peníze koupil poslední dvě láhve vodky a postupně se jimi čistil. Je to skvělý člověk. Vydezinfikoval se do němoty. Poté se zkoušel čistit ještě máminým odlakovačem na nehty, ale to už mu nedovolila.

Až to všechno jednou skončí, obejmu se s mým chlapcem. Snad jej po té době ještě poznám. Naposledy jsme se viděli před týdnem, když pronikl i přes tátův zákaz k mému oknu a ukázal mi svoje nové šaomi pětku. Táta ho ke mně nechce pouštět, protože je podle něj úplně blbej, ale určitě mě jen nechce strašit nákazou tou strašnou nemocí.

Až to všechno jednou skončí, poběžím pozdravit naši paní učitelku. Snad bude ještě naživu, vždyť ji neuvidím tak dlouho! Je jí sice jen 35 let, ale ráda lyžuje. A ve frontě na čočku všichni říkali, že kdo jezdí na lyže, tak umře a vezme nás všechny s sebou. S ní bych tedy do toho šla.

Až to všechno jednou skončí, v televizi už nebudou pořád dokola mluvit o té hnusné nemoci, už tam budou zase jen normální zprávy o válkách a tak.

A až to všechno jednou skončí a já zvládnu to co jsem si tu sepsala, přijde ta největší odměna. Po tom se mi stýskalo nejvíc.

Pojedu se projet v Hradci na paddleboardu. To už budu definitivně vědět, že je vše v pořádku. Tady to je: http://www.sportem.info/sup

Zpět